Tentokrát vám přináším návod na zrcadlovou multifunkční krabici. Nápad je můj vlastní, inspirací mi byla jedna z desek s korálky zapůjčená ze SPRP, jen jsem ji trochu „vytunila“. Hračka byla primárně cílená na dceru, tedy dítě se zrakovým (a kombinovaným) postižením, ale jak jsme záhy zjistili, oslovila i ročního zcela zdravého synovce, takže je vskutku víceúčelová.
Pro výrobu této hračky potřebujeme:
- krabici s nižším okrajem
- samolepicí zrcadlovou fólii (objednávala jsem z internetu, použila jsem ji už na výrobu několika stimulačních pomůcek)
- samolepicí fólie různých vzorů a barev nebo barevné lepicí pásky či papíry
- gumičky nebo pruženky (Já jsem použila přímo gumičky z krabice s korálky, protože vypadaly dostatečně pevně, ale můžete použít třeba kloboukovou gumu nebo tenké pruženky – důležité ale je, aby použité provázky byly pružné, aby vydržely opakované natahování.)
- korálky, knoflíky, víčka z pet lahví, korálkový řetěz, rolničky
- nůžky
Jako základ mi posloužila krabice s nižším okrajem. Dno jsem polepila samolepicí zrcadlovou fólií, vnitřní stěny krabice potom zebrovanou lepicí páskou z Levných knih.
Do delších stran jsem udělala vždy proti sobě díry tak, abych jimi mohla provléknout gumičky. Potom jsem navlékala různé věci na gumičky tak, aby výsledek byl dostatečně barevně, zvukově i hmatově pestrý.
Použila jsem dřevěné barevné korálky, v jedné řadě jsou samotné, ve druhé jsem je doplnila rolničkami, abych získala jiný zvuk. Další osvědčená varianta jsou víčka z pet lahví, dělají zajímavý zvuk i strukturu (zvláště víčka z vod Korunní, které jsem použila na krabici pro synovce – viz níže). Jen si dávejte pozor u děrování, plast, z něhož jsou víčka vyrobena, je hodně pevný – já používám silnou jehlu na boty v kombinaci s kladivem:) Další řadu tvoří knoflíky různých velikostí a z různých materiálů, které jsou navlečené na dvou gumičkách kvůli lepší stabilitě. A konečně poslední řadu tvoří kus vánočního řetězu se zvonečky, na obou koncích navázaný na gumičku, aby šel natahovat.
Fantazii se ovšem meze nekladou a můžete si tak vyrobit vlastní kombinace čehokoliv, co vás napadne, a bude dostatečně smyslově zajímavé. Pokud nemáte poblíž žádnou galanterii nebo dostatečné domácí zásoby, pěkné knoflíky, pruženky, rolničky i další drobnosti lze objednat např. z fleru.
Abych nemusela pořád sbírat krabici ze země, pokud by si dcera hrála ve své sedačce se stolečkem, vymyslela jsem ještě malou vychytávku pro uchycení. Ze spodní strany krabice jsem přilepila jednu část suchého zipu a druhou jsem nalepila na širokou stuhu, kterou můžu přivázat na stoleček nebo libovolně jinde. Dceřinou nejoblíbenější zábavou je ovšem ležet na zemi a mít krabici na hlavě, tak tato vychytávka zůstává v našem případě většinou nevyužitá:)
Dcera byla z krabice od první chvíle nadšená a vydržela si s ní hrát klidně hodinu v kuse. Krabice tak s námi putovala i na prázdniny k babičce, kde se do ní na první pohled “zamiloval” také náš roční synovec. Nejprve se dlouhou dobu bavil natahováním jednotlivých gumiček, potom objevil zrcadlové dno a postupně odhrnoval gumičky a dělal na sebe kuk:) Proto jsem mu krabici v trochu jiném provedení vyrobila ke svátku.
Pro tuto variantu krabice budete kromě věcí uvedených v prvním seznamu potřebovat:
- krabici s víkem
- tvary do vkládačky (např. staré kostky ze stavebnice, domina, široká víčka,…)
- suchý zip
- pěnovku
Základ tvoří opět krabice (tentokrát od bot), ale s víkem. Dno je opět polepené zrcadlovou fólií, zbytek krabice samolepicími tapetami s pestrými vzory.
Do víka jsem vyřízla tři otvory, aby krabice mohla sloužit také jako vkládačka. Za vkládací předměty jsem použila, co bylo po ruce, konkrétně víčka, staré přebytečné kostky a domino (pozůstatky z nějaké zděděné krabice s hračkami, které už zůstaly jen v pár kusech, takže pro hru nešly použít). Otvory i předměty jsem oblepila samolepicími barevnými papíry ve výrazných barvách.
Navíc jsem na jednu boční stranu krabice přilepila pruh poloviny suchého zipu a kousky druhé poloviny přilepila na tvary vystříhané z pěnovky, tak, aby šly sundávat a znovu přichytit.
Synovec si krabicí krátí např. dlouhou chvíli při cestování autem.
PS: Po více než roce a půl častého používání různými dětmi je dceřina krabice už trochu v rozkladu. Ale pořád je velkým lákadlem pro všechny děti, které k nám přijdou na návštěvu.
Pingback: Náš čas s Ranou péčí | Zdeňka a Ondra